Girku vuovdeoamasteapmi lea guhká digaštallon. Dál leat guorahallame Ruoŧa girku meahccedoalu bistilvuođa ja loahpparáporta galgá leat válmmas čakčat.
Julevu bismagoddi hálddaša oktiibuot 60 000 hektára eatnama, sullii bealli sáhttá geavahuvvot meahccedoalus.
Okta nominerenjoavku hálida seailluhit Ruoŧa girku kontinuiteahtavuvddiid ja danin guđđe sisa máŋga mošuvnna dán áššis. Muhto Julevu bismagoddi hilggui buot daid go dolle čoahkkima mannan vahkkoloahpa.
– Eai lean nu olus geat vuosttildeddje mu evttohusaid, lihkká vuoittohallen jienasteamis. Ruoŧa girku lea girku, ii ge ovttastus mii galgá dienidit. Sii galget bargat eallinjearaldagaiguin, eatnamiin ja sámiid vuoigatvuođaiguin. Dát ii leat mu jáhkku, dadjá Ulrika Karlsson, bismagotti áirras ”Himmel och jord” ovddas.
”Girkus lea iežálágán meahccedoallu”
Anders Lindström, bismagotti meahccedivššár geas lea ovddasvástádus Julevu bismagotti vuvddiin, ii mieđit dasa.
– Julevu bismagottis lea obba várrogas meahccedoallu. Mii čuollat sullii 0,7 % dan areálas maid leat jurddašan geavahit jahkásaččat. Min meahccedoallu ii leat seammalágán go máŋggain iežáin, dadjá son.
Galgá go dohkkehit din meahccedoalu go gávdnojit iežát geat leat vearrábu go dii?
– Ii, muhto mis galgá leahkit bistevaš meahccedoallu nugo Julevu bismagottis leage.
Galgá deaivvadit čearuiguin
Go girku ánuhii ándagassii sámi álbmogis ledje olu sámit mat moite justte girku meahccedoalu. Ruoŧa girku meahccedoallu váikkuha boazodoalu ja máŋggas ávžžuheddje girku bargat garrasit vuovdejearaldagain jus duođas bivdet ándagassi.
-Vuosttaš lávki lea ahte mii leat sertifijeren min meahccedoalu FSC njuolggádusaid jelgii. Okta gáibádus lea earret iežá ahte galgat ovttasráđiid plánet čearuiguin. Ovdal mis lea leamaš ráđđádallan muhto oktasašplánen guoskká visot Julevu bismagotti eatnamiidda. Dal leat čoahkkimasttime čearuiguin gos galgat mearridit njuolggádusaid das maid mii galgat digáštallat, dadjá Landström.