Moaddásiidda lea dát vuoitu ja moaddásidda fas stuora beattašupmi.

– Bivdo -ja guolástansámit leat dáinna áššiin bargan 30 jagi ja dál lea hui buorre dovdu ja measta jurddašmeahttun, dadja Håkan Jonsson duhtávaččat.

Čearut kritihkalaččat

Dát evttohus mielddisbukta ahte buot sápmelaččain lea riekti gullot ovtta čearrui. Jus dát ollášuvvá de besset čearut joatkit mearridit mieláhttuvuođas – muhto jus ohcamuš hilgojuvvo de čearu mearrádusa sáhttá váidit sámediggái.

Ja dán mearrádussii vuostildedje opposišuvdna, RSR:a ja čearut.

Čearut ballet dál ahte sii šaddet unnilohkui – ja ahte sis šadda vel váddásut ealáhusa bealuštit.

Håkan Jonsson: “Viimmat”

“Dát lea eamiálbmotreivtti vuosttá ja dát lea dego 50 jagi dás ovdal go sápmelaččat eai mahkas máhttán mearridit iežse áššiid ”, cállet opposišuvnna bellodagat Sámiid Riikkabellodat, Guovssonásti ja Min Geaidnu sierraoaivilis.

– Mon lean odne nu behtohallan, muitala Marita Stinnerbom , Guovssonásti sátnejođiheaddji.

Muhto Håkan Jonssonis leat iežá dovddut.

– Viimmat lea sámediggi váldan lávkki rievttes guvlui, rievdadusa guvlui.

Son govvida 1971 boazodoallolága vealaheaddjin ja čálmmustahtta sin geain lea riekti bivdit ja guolástit muhto eai leat čearumieláhttut.

“Stivra moitojuvvo”

Seamme áiggi jotket moaitit stivrra barggu – gii maŋidii ášši dievasčoahkkimis Ååres muhto lihkká sáddi evttohusa ráđđehissii.

– Movt dii gis dán sáhttibehtet bealuštit sápmelaččaid ovddas. Din dagut čájehit ahte dii dahkabehtet iežade dáhtu jelgii ja dasa ii veaje oktage maidege dajai Marianne Gråik, Sámiid Riikkabellodaga jodiheaddji ,sártnistis.