SVT Sápmi báikki alde go Jenny Wik Karlsson, SSR doaibmahoavda geahčaiUlf Kristerssona ráđđehusalmmuheami. Ministeriid namat hirpmástuhtte su eanemusat.

–Ledje ollu ođđa namat, geaid birra in lean goassege maidege dadjá son.

”Mun lean hui balus”

Son lea fuolastuvvan go ii leat oktage davviruoŧŧelaš ministerin. Seammás eai oppa namuhange sámiid sániinge ráđđehusčilgehusas. Ain lea eahpečielggas guđe ministeris lea ovddasvástádus sámi áššiin. Dábálaččat leat sámi áššit gullan kulturministerii – muhto vel ii leat boahtán čielga diehtu dan birra.

–Sámi áššit leat hárve leamaš nu badjin áššelisttus, leažža dál leamaš olgeš- dahje gurutbeale ráđđehusat. Nu ahte ii leat nu olu mii čujuhivččii, ahte sámi eanavuoigatvuođaid nannešedje dánge ráđđehusáigodagas, dadjá son.

Guovssonástti sámediggeáirras Lars Miguel Utsis lea fuolastuvvan das mo ráđđehus váikkuha sámi áššiide.

–Ruoŧademokráhtat váikkuhit garrasit olgešbellodagaide. Dušše danin lean oalle fuolas boahtteáiggis, dasgo sámi áššit sáhttet rievdat boahttevaš njealje jagi, dadjá son.

Sámediggi áigu váldit oktavuođa

Seamma áigge ii leat ođđa ráđđehus almmuhan maidige konkrehta das mo áigot sámi áššiiguin bargat

Tidösoahpamuš – soahpamuš golmma ráđđehusbellodaga ja Ruoŧademokráhtaid gaskasaš soahpamuš – ii datge namut ovttage sámi ášši. Unnitlogut namuhuvvojit dušše oktii eatnigieloahpahusa oktavuođas. Bellodagat áigot geahčadit eatnigieloahpamusa muhto čállet seammás, ahte ”riikka unnitlogugielaid sierra sajádat lágas váldojuvvo vuhtii”.

Sámedikki stivrajođiheaddji Håkan Jonsson lea ovtta oaivilis, ahte lea ain olu eahpečielggas ráđđehusa sámepolitihka ektui. Son áigu fargga váldit oktavuođa ráđđehusain.

–Dalángo diehtit gii lea sámeminister de váldit oktavuođa. Ja geahččalit oažžut čoahkkima suinna nu johtilit go vejolaš, dadjá son.

Son joatká:

–Deháleamos lea ahte váldet sámi áššiid duođas ja guldalit min sámiid. Sihke Sámedikki, sámi organisašuvnnaid ja álbmoga.