Árabut dán geasi giddejedje girdinšillju guovtti vahkkui dan dihte vai sáhttet divvut seaivunsajiid.
Dan oktavuođas ráhkadedje gaskaboddosaš asfalterusttega olgolis girdinšillju ja moadde beaivvi dás ovdal áihcáhedje bargit bohcco mii leai darvánan asfalterusttega bázáhasaide.
Bargit ilmmuhedje dahpahusa iežase bargoaddái ja Gabna čearrui muhto boazu jámii.
– Lea issoras moraš go boazu biidnašuvva máŋga beaivvi asfaltedarvvis, dadja Lars-Marcus Kuhmunen, Gabna čearu sátnejođiheaddji.
”Eai báljo jurddaš váikkuhusaide”
Duvle giđđat geahččalii čearru bissehit rusttega go oaččui jearaldaga gielddas jus sis leat oaivilat áššis. Muhto čearu oaiviliat eai váldojuvvon vuhtii.
– Mii eat lean mielas dasa danin go mis lea johtingeaidnu 200 mehtera eret dás. Girdinšillju oáččui ođđa asfalte ja vissásit hui fiinna seaivunsaji muhto lea hárvvit go jurddašit váikkuhusaid ieažse daguin, dadja Kuhmunen ja joatká:
– Oainnán stuora váttisvuohtan ahte ferte stuorit viidodagas vuhtiiváldit min oaiviliid go čađahit stuora industriálalaš prošeavttaid. Lea áddejumi váilevašvuohta boazodollui.
Swedavia: ”Šállošit dáhpáhusa”
Swedavia preassahoavda Ellen Laurin lea Girona girdišillju vásttolaš ja son kommentere dáhpáhusa SVT Sápmái sihke njálmmálaččat ja čálálaččat.
– Mii leat ožžon dieđu dáhpáhusas. Mii guorahallat dáhpáhusa ovttas iežame mielbargiin. Mii leat bidjan johtui ja bidjat johtui doaibmabijuid eastadan dihte sullásaš dáhpáhusaid. Mii šállošit dán dáhpáhusa – lea hui surgat, son čállá.
Čearru ii vel dieđe movt dáinna áššin barget viidásit.
– Mii fertet oaidnit maid mii dahkat dáinna aššiin, mii eat lea vel dan mearridan, loahpaha Lars-Marcus Kuhmunen.
