Gaskal 1960-1991 ožžo sulli 4 500 inuihtanissona Ruonaeatnamis spirála sin dáhtu vuostá. Muhtimat eai diehtán das maidege. Ja nieiddažiida bidje spira muhto eai dieđihan vánhemiidda eai dieđihan dan.
Jurdda leai rádjet mánnáoažžuma Ruonáeatnamis. Ođasgálddu Ritzaua jelgii hálidii dánska eiseváldi dáinna lágin unnidit goluid ovdaskuvllain, skuvllain ja buohccedikšumis.
Máŋga jagi maŋŋel stevnedje 67 nissona dánska stáhta. SVT lea juo ovdal muitalan ahte sii sivahit Danmárkku rihkkon olmmošvuoigatvuođaid ja gáibidit 300 0000 dánska ruvnna buhtadussan.
Máŋŋel stevdnema lea Ruonáeatnama iešstivrejupmi mearridan ahte nissonat geaidda dát lea čuohcan galget oažžut buhtadusa. Muhto leat dušše 15 nissona geat gillájedje maŋŋel go Ruonaeanan 1991:s oáččui ovddasvástádusa buohččedikšumis. Eanas oassi geat ozzo spirala dánska stivrejumi áiggi eai leat ožžon buhtadusa. Ja dál viido lágasteapmi.
Buhtadusgáibádus: 43 miljuvnna dánska ruvnna
Eanet ja eanet nissonat goallostit stevdnemii, sulli 140 nissona dán jagi. Dán rádjái leat gáibidan 43 miljuvnna dánska ruvnna.
Muhto lágasteapmi bukta maid positivalaš bealiid. Elisabeth Heilmann Blind, guhte lea riegádan ja bajasšaddan Ruonáeatnamis, muhto orro dál Sámis, gávnnaha ahte dát lea dagahan ahte eanet ja eanet dusttet dál hupmat dáhpáhusas. Oallugat dihte spiralaáššis muhto eai leat hupman das danin go leai heahpat ja jaskoduvvon.
– Viimmat leat olbmot álgán hupmat ja savvonproseassa lea álggahuvvon. Dás lea sáhka savvodit olles servvodaga máŋŋel veahkaválddálašvuođa min álbmoga vuostá.
”Máŋggat nissonat leat ožžon trauma”
Dál boahtá ovdan man garrasit dát lea čuohcan Ruonáeatnamii. Suolu mas livčči leamaš eanet ássi go 57 000 ja eanet dadjamus máilmmis.
– Leat ollu nissonat main lea trauma. Sii eai leat sáhttan mánnet maŋŋel go leat válddihan eret spiralaid ja dat leat mielddisbuktan máŋga silolaš ja fysalaš váikkuhusaid, dadja Elisabeth Heilmannn Blind.
2023:s álggaheigga Dánmárkku ráđđehus ja Naalakkersuisut, Ruonáeatnama ráđđehus, guorahallama mii vurdo válbmanit 2025:s.